DráhaDráha (
drahá) = cesta. Strsl.
draga, Thal, Furche. Mkl. Etym. 49., Mz. v List. filol. VII. 46. D. země. Vz Schd. I. 223. D. říčná, die Flussbahn, splavná či vodní, die Flus- strasse, Sl. les , životní, básnická, spisova- telská, těles nebeských (elliptická, parabo- lická, hyperbolická), Us. Pdl., přímočárná, křivočárná, Mj. 151., vzdušná či athmosfae- rická či pneumatická, mostNá, vozová, NA. IV. 221., 226., 227., literarní, Mus. 1880. 366., planetarní, vlasaticová, Stč. Zem. 162., 250, obchodní. KP. I. 228.
Dráhu zavříti. Sl. les. Čára, kteRou těleso v běhu popisuje, slove d., kteRá jest buď přímá nebo křivá. Mj. 151. PokRok na
dráze osvěty národní. Mus. 1880. 486. Pluli po vodních
drahách. J. Lpř. Na verejnej
dráhe žitia. Kyt. 1876. 30. Na nové
dráhy se dáti. Dch. — D. = rada, pomoc, Rath, Hilfe. Brt. D. 207. Nevím tomu
drahy (nevím, co s tím, jak tomu pomoci). Na Zlinsku. Brt., Vck. — D. = koliště, okol, obora. Oba z
dráhy vystúpista. Rkk. 41. — D. mléčná. Vz Stč. Zem. 152. — D. kniežecie = knížecí komonstvo. GP. 152. — D. železná. D. spojovací, Verbindungsbahn, lanová, Zpr. arch X. 76., dopravná, koňská, lokomotivná, poboční, místní, samočinná, se stojatým pa- rostrojem, visutá či PalmeROva, NA. IV. 153., 203., 216., 217., 219., hlavní, lokalní (sekun- darní, vicinalní), průmyslová, úzkokolejná, širokokolejná, horská, silniční, Zpr. arch., buštěhradská, západní, státní, Františka Josefa, severozápadní, pražskoduchcovská, kralupskoturnovská atd. Vz Železnice. — D. = způsob, úprava. Ta (Mlada) jide doŘíma v kniežeciej
drázě. Dal. 55 Máš ruce(nohy) jak
drahý = nečisté. Val. Vck. Černýjako
drahý. Brt. — D. = nárazná plochakladiva mající podobu většího čtverce nebokruhu, die Bahn. Vz Ploska. Včř. Z. II. 10,Sl. les. — D. = vrchní plocha kovadliny,die Ambossbahn. Včř. Z. II. 11., SI. les. — D., ves u N. Kdyně; sam. u Vamberka, Rychnova, Čimelic, Milína.