Drak
Drak. 1380. Strsl. drakun. Mkl. Etym. 49. Cf. Kram. Slov. 95., S. N. D. létací, der Flugdrache, mořský, Frč. 325., 384., Schd. II, 481., Brm. III. 214. D. ohnivý = velikáletavice. Stč. Zem. 252. Letí jako drak. Brt.Má draka. Vz Opilý. Us. Ta holka má drakav očích (ohnivé) a střílí jím po hoších. Mtc.1. 1881. 52. Jda. Potlačíš lva a drak sana.Ž. kl. (Jir. Anth. I. 3. v. 7.). Vyjde drako dvanácti hlavách. Ht. Sl. ml. 209. — D. =ďábel. Vzal to starý d. Bdl. Ten kluk jejako dráče (čertík). U N. Kdyně. Rgl. — D. = souhvězdí, der Drache, ein Sternbild. Schd. I.217., Nz., Stč. Zem. 24. — D. = psí jm. Škd.