1. Držeti1.
Držeti. Vz Mkl. Etym. 42.
Držán, -ženi,
držal, -želi,
držav, -ževši. Gb. Hl. 60., Bž. 20.
Držející. BO. Ó starších tvarech vz také v List. filol. 1884. 451. (Gb.). — abs. Nález ten ne
drží (nemá moci). Vz Nesvůj. CJB. 285. A Maria že nenie pravá panna, jakož židé
držie (praví). Hus I. 346. — co, koho: řeč, shRomáždění, J. tr., své místo, behaupten, Faukn., přední místo, Ib., Zř. F. I. A. XIV., Žer., smutek, Sá., hospodářství, koně, hro- madu, Us. Pdl., čas, hodinu, Posp., nejvyšší moc, pozemky, Lpř. D I. 53., 19., vojnu, Sš. P. 173., soud, Tov. 46., Žer., Václ. VII, čistotu, Smil v. 1881., smlouvu, Vš. 335., Zř. F. 1. B. XVI1I., úmluvu, Hol. ze Št, slib, Zř. F. I. U. XIII., manželstvo, poslu- šenství, Hrad. 1. b., 4. a., panský nález, O. z D. 64., CJB. 385., úřad, Zř. F. I. A. XXXI., H. XXXIII., sněm, Václ. I., Zř. F. I. A. III., něčí dědinu. O. z D., CJB. 387., zámky, Zř. F. I. B. XIV., staré právo, otcovo ustano- vení, Pass. 14. stol. (Mus. 1883.113.), pravdu, hřích, Balámovo učení, Hus I. 7., 391., 401., čistotu d. a zachovávati, křesťanskú vieRU, poslušenstvie, pravú milosť, panenstvie, stav manželský, vdoystvie, ustavenie, čistotu těla, pRvní místo. Št. N. 21. 3. a Kn. š. 2., 7., 28., 41., 61., 68., 91., 133., 162. Svět mysl jeho d. bude; Ktož by hněv
držal proti komu; Toť
drží i sv. Tomáš z Aguině. Št. N. 334. 15., 323. 10., 81. 23. Kdo věno ženě náležité
drží. Žer. Záp. 1. 51. Nohy
drží najnižší místo; Učinil jest vše a spořídil a
drží; Kdo ne
drží řádu svého; Ale to
držte (věřte), ačnemóžte i rozuměti; A malé ne
držal (halten,erfüllen) člověk zápovědi a moha d. Št. Kn.š. Duše
drží tělo a tělo ji, svět ne
drží Boha,ale Bůh svět. Ib. Stříbro, kteréž zlato
drží,má po 10 zl. placeno býti. Nar. o h. a k.Má jej staviti a jej d. a věziti. O. z D.D. svatý duch, vz Duch. Zemina ta
držímokro. KP. Provaz konopný velikou tíži
drží. Bb. Libuše d-la vrchní vládu nad zemíčeskou. Jir. Ta ho
drží (vz Opilý)! Us.
Držalpól vsi a tvrzi. Půh. 1. 269. Národ
držalhoru. M. Jahnové
držiece hudbu Davidovu(tenentes organa David). BO. Aby stolecslávy
držal. Ž. wit. Ann. 18. Zemdlenie
držalo mě. Ž. wit. 198. 53. Aby každý česť
držel. Sv. ruk. 193. Ktožby těchto artikulůd. nechtěl. Žžk. 6. Ó by pokrytci tuto řečsvatů d-li (zachovávali, jí se řídili); I jinívelicí světí právě sú vieru d-li; Má d. pří-sahu; Ale lakomstvie, pýcha a pomsta hniezdo
drží. Hus I. 35., 49., 107., 338. Paklij' dřévejej
držal ďábel. Št. Kn. š. 184. Kdo zbytečnúsmelosť
drží naprotiva mdlosti, ten je blázenaneb istě stojí v ukrutnosti. Glč. II. 229.Noviny d. m.: odebírati. — co komu. Sílakoně určuje se tíží, jež jí rovnováhu
drží.Šim. Chrám a věž musí sobě d. rovnováhu.Dk. Aesth. 73. Tlaku na stěnu
drží rovno-váhu protitlak pevné stěny. ZČ. I. 291. Těchmi úmluv ne
drží. Půh. II. 413. Slíbiľs coBohu,
drž jemu; Aby slib svój Bohu d-la.Hus I. 268., III. 107. Manželé, ješto ne
držiemanželské viery sobě. Št. Kn. š. 91. — kde. Na klínu svém
držel dívku; v dlani své kdo
drží moc, má právo. Vrch. D. něco ve vodě, Us., ruce v klínu, Osv. I. 84., úřad na sobě, Mus. 1880. 85., někoho v náručí, Šml. I. 95., v objetí, Hrts.. v ruce péro, ve zdi, někoho v zajetí. Us. Pdl. Magnety
drží u sebe železo. Kk. Sborník 3 knihy v sobě
držel; Legenda o sv. Kateřině
drží totéž místo v poesii duchovní jako Alexan
dreida v básnictví světském. Tf. Klih
drží pevně na skle. ZČ. I. 248.
Držel se pod střechou. Ten kříž mě v těch hříších
držel nad vodou. Us. Dbv. Aby ruka ochranná nad nimi
držána byla. Nar. o hor. a kov. D-li pořádek v říši. J. Lpř. V rukou svých si
drží na kolenou písmo sv. Kká. K sl. j. 231. D-li je pod jarmem. Tk. Nepřítel se
držel mezi vesnicemi. Posp. Vzduch
drží v sobě něco uhelky. Kod. D. se ve svých přednáškách spisů proslu- lých mistrů. Mour. Ta jedno diťatko měla, chůvénku při něm d-ia; Milá za nim po- hrabuje
drža hrable v Ruce. Sš. P. 179., 267. Jestli ten obyčej u vás prve
držán, toho sě móžete také d. NB. Tč. 257.
Drží mi mé vlastní dědictví ve Vlkoši; A to ubrmanstvie
držel na sobě a konce mi o to neučinil. Půh. I. 169., II. 262. Všecko
drží (Bůh) na sobě (innerlich zusammenhalten); V paměti něco d.; Věc je
drží při pravdě. Št. Kn. š. Knížka v sobě má a
drží počet nemalý nálezů. Nál, Ten list
drží v sobě právo zvláštní. CJB. 417. Jakž řád v sobě šíře
drží a zavírá. Zř. F. I. A. XIII. Ktožby dobytek za sebou
držel. Zř. F. I. Q. XXIII. Znamenáno, kak je koho v póhoniech dlúho d. ve dskách. Kn. rož. 86. Též má
držáno býti po krajích. O. z D. Ktož by stráž
držal v pokojné zemi. Vš. 66. Kteříž v tom těle najvyššie miesto
držie; Jemuž sú zde na světě věRnosť d-li. Hus III. 43., 202.— co, se čeho jak.
Drží se ho všemi desíti (pevně); Překladatel
držel se věrně oRiginalu;
Držte se v pravo a ne- zabloudíte. Us. Pdl. Tělo zpříma d. Zv. D. hmoty na ploše nakloněné v Rovnováze. Mj. 85., 156. Chodíce
držte se rovně. Bb. U ve- liké slávě vjezd svůj do města d. Tkř.
Drží se ho jak piják (hmyz, klíště);
Drží jak hluchý dveři. Zlínsky. Brt. Podlé toho dietěte
dRží se máti statku toho s otcem svým; Můž právem zasě k němu d. se; Někteří lidé
drží pole po zástavách. NB. Tč. 12., 63., 165.
Držel mi mé lidi bez Boha a bez práva, mocí, proti mé vóli. Půh. I. 150.. II. 130., 289. Aby se vedlé toho tak a ne jinak d-li. Zř. F. I. A. III. Pod stráží s velikou pil- ností byl
držán; Netrpěli kněze, kterýby jinak
držal. Let. 6., 133. Sám
drží 100 kop mocí beze všeho pRáva;
Držme se v tom jeho rady pokoRnú myslí;
Drží je (zboží) s péčí. Smil v. 1284., 1248., 1789. Abychom u pokoře se d-li. Pass. 345. Vždy se ho
drží po stopě (pes jelena). Alx. V. v. 2317. To pevněji
drží než Kristovo přikázanie;
Drží jej (obyčej) jako zákon. Hus I. 415., 438. Božie prikázánie skutkem (skutečně)
drží. Vz Skutek. Hus. D. nanenstvie z dobré vóle. Št. N. 162. A
drží-li to tvrdě, jsú ka- deři ; Věřím, jak obecně kostel (církev)
drží; Neprávě něco d.; Mateřino naučenie často děti
držie tvrdo a
druhdy tvrze než otcovo; Ktož svój stav právě
drží podlé Boha. Št. Kn. š. 8., 13, 20., 105., 176. Když po jednom
druhý (den) přijde Neb třetí, prvních po- slední nevylúči, ale s sebů je
drže zlešchtí oba. Št. Kn. š. — proč. Ďábel neprávě
držal v své »loci lidský národ, kakžkoli Jsme my pro našeho otce vinu
držáni byli. Št. Kn. š. 20. Z víry
držíme a z písma sv. věříme. Bart. 350. 13. — čím. Plyn a pára jen stě- nami nádob pohromadě
drží. Mj. 3. Každou kapalinou lze rovnováhu d. tlaku vzduchu. ZČ., Mj. 116. Kdožkoli které zámky zápisy předků našich
drží. Zř. F. I. B. XVI. D. si tvář šátkem. Us. Pdl. Skutkem a řečí blud proti písmu sv. d. Hus I. 390. Jakož se ves svět divně
drží nebem. Št. Kn. š. Vy
držovali veliká vojska, jimiž podmaněné národy pod jarmem d-li. Tk. Č. 2. — zač. Někoho ji- nému za rovného d. J. tr. Za ruce se d-li. Us. Pdl. Obětuje výdělek nebi, aby za to zas při něm ruku d-lo. Osv. I. 179. Kousek štěstí za vrch sytosti
držel'(měl, pokládal). Kom. L. 89. 147. Ja som sa za mú
dru
držala. Ht. Sl. ml. 244. Že za to ne
drží, aby se jaký bez jich přítomnosti nález státi měl. 1535. Mus. 1883. 143. Za právo se
drží. Vš. 205., 206. a j. Mohl-bych za šťastného
držán a jmín býti? V. — kam.
Drží lúky do jiných vsí. NB. Tč. 164. — k čemu. Tak jako on nebude k vám nikdo d. Sá. Každý
držel k Antošovi (byl při něm). Sá. Pevné k víře d. Mus. 1880. 85.
Drže ten hrad k ruce Pra- žanuom. Dač. I. 13. Aby podlé práva k tomu
držán byl, aby... NB. Tč. 35. I toho zboží, což jsem k tomu
držal. Půh. I. 155. Že bu- dete sě k Němcóm d. Dal. 121., 122. - s kým. On s ní
drží, er unterhält mit ihr ein Verhiiltniss. Us. Dch. Mám dva
drajlinky vína, chceš-li je se mnú d.? NB. Tč. 43. Kupitele svého k tomu mám d. a přivésti, aby... Tov. 4.
Drží mi mój dvór v Duba- nech s lidmi, s rolemi, s háji atd. Půh. I. 159., II. 98. D. s Vršovci. Dal. 59 Roz- mlouvám s někým d. V. — o čem. Řekové naprosto nic o očistci ne
drželi; Těm opět jsú příbuzní ti, ježto o tomto utěšení
drží. Jel. Enc. m. XII., 42. Že o pánu Kristu ani o panně Marii nic ne
drželi. Bart. 281. 26. Cf. Že o panně Marii nic ne
drží. Bart. 281. 36. Co ty o knězích
držíš (myslíš)? Bl. Živ. Aug. 41. — nač. Nejvíc na mne
držel. Vlč. D. na sebe (m.: dbáti na sebe), na koho (m.: dáti na koho, vážiti si ho. Brt.). Mají jej jieti a věziti a d. na královu milosť a na panský nález. O. z D. Odleť vráno, odleť prudce,
držím na tě kámen v ruce. Sš. P. 508. — kdy. V zapověděný čas svatebního veselí ne
držeti. Mž. 17. V ty časy
držel Žleby M. z V. Let. 4. Lépe jest neslibovati, než po slibu slíbenie ne
držeti; To čtenie
drží dnes na mši církev, aby . .. Hus I. 266., II. 208. — jak dlouho. Oheň celý den v kamnech
držel. Bb. V tom vězení na tři léta
držán byl. Mus. 1883. 141. Bodaj ťa popadla hoďonka, co by fa
držala do půl sedma roka. Sš. P. 343. Bodaj ťa
držala tri roky zimnica. Koll. Zp. I. 96. Rok ho u vě- zení d-li. Let. 20. Krčma, která není
držána pokojně 32 let, nemá býti
držána. Nál. 215.
Držel mi mé zboží od 16 let za sebú. Půh. I. 224., II. 35., 112., 158. Od smrti muže svého nábožně vdovstvie d-la. Hus II. 26 Nebť téžměř všecko od počátka světa
držal jest na těch dvornostech. Št. Kn. š. 11. — se čeho. D. se pelesti, Osv. I. 82., podlahy (tančiti), mor. Knrz., purkrechta, NB. Tc. 33., rádla, svých zeman, něčí rady, obyčeje, Dal. 16., 120., 158. A
držím se toho jako svého vlastnieho; Ale židé sě jeho před se
drží, poněvadž jich jistec jest; Ptali se jich,
drží-li se súkupa. NB. Tč. 12., 35., 136. Na čemž má své jméno, toho se
drž. Půh I. 203. Kdo se dvou břehův
drží, oba se s ním snadno utrhnou. Č. M. 45. — odkud. O něčem soud z kazatelny d. Hdk. Za vol. 16. Ten dvuor jiní jsú d-li od markrabí. Půh. II. 346. Na to (k tomu účelu) od země zbožie k úřadu svému znamenitá
drží. Vš. 68. Tělo své od hříchu
drží. Hus III. 118. — se na čem. Sotva se na nohou
drží. Us. Pdl. — v čem. D. něco v nájmu, město v poddanství, J. Lpř., v hotovosti. Dch. Chtěli viděti, jak se dievka u velikých mukách silně
držie ve své vieře. Pass. mus. 321. — s infinit. Je- ronyme, o tobě pověsť příliš veliká jest, že by ty také
držel (= myslil, věřil) býti chléb na oltáři. M. J. z Pr. 12. Vz D., že ... že. Ale já
držím, že naprosto hlucha byla. Kom. L. 89. Někteří byli sú, jenž sú
drželi, že svět nenie stvořen. Hus I. 47.
Držím (my- slím), že chléb toliko u pekaře. M. J. z Pr. 12. 2.
Držeti = dřežeti, třásti se, tremere, zastr. Vz Listy filol. 1884. 451. (Gb.).
Držala země. Mm. Jg. Všecko pohanstvo dřežalo. Kat. 158. Ctě (tstě) Šimonova
držieše veli- kými zimnicemi. CE. Vz Dřežeti. 377