-ek-ek přípona jmen podstat.: 1. paběrek, cvrček, smutek, omlatek, břichopásek, ostři- žek, svědek; 2. z
drobnělých: bůžek, člunek, hrnek, doubek, ježek, kousek, krtek, oříšek, souček, pacholek; 3. substantivuje jiná slova: úterek, čtvrtek, pátek, desátek, holobrádek, dobytek, zbytek, nadbytek, počátek, dodatek, vzatek, ostatek, dostatek, předek, potomek. Mkl. B. 263. Vz Tvoření slov; -ák. Jména v -ek vysouvají ve, všech pádech e: sládek, sládka. Ale slova: Rek, česnek, rek e po
dr- žují. — Jména v -ek mají v nom. a vok. pl. raději -ové než -i: předkové, svědkové. — Od slov na -ek ukončených tvořila se u starých adjektiva příponou -ný (ne: -ní): zmatek — zmatečný. Šf.