HadHad. Kdo nejprve z jara hada živého uhlídá, an po mezi leze, že ten rok stonati nebude a na z
draví a na jiném štěstí míti bude; pakli uzří mrtvého, zabitého, že ten rok žádného štěstí ani na hovadech, ani na svém z
draví míti nebude. Mte. 1. XXXI. 19. Chytil by rád hada holó rukó (rád by věc snadno dostal). Kojetín. Čes. 1. XII. 152. Bou by vypiu aj z hada žlč. Sbor. slov. VII. 129. — H. = opasek. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 140.