Hladiti
Hladiti, o. pl. -dí, hlaď, -dě (íc), il. zen, zení, na Slov. -děn; hladívati. — H. = rov- nati, glätten, poliren, ebnen; ozdobovati, zieren, putzen; pilovati, lepšiti, opraviti, fei- len, bessern; krotiti, streicheln; pochlebovati, streicheln, schmeicheln. Jg. — abs. Musíš h., chceš-li čeho dojíti. Pk. Napřed hladí, zadu škrabe. Jg., Lb. - koho, co. Voda hladí tvář. L. II. sklo, D., vlasy (česati), V., hrubé mravy (opravovati), Hlas., koho (těšiti), D., lidi (jich lásku si jednati), L., hříchy, viny, dluhy h. (ničiti). L. — co, koho čím. Hladí (ometá) liščím ocasem (Jinak mluví a jinak myslí. Vz Lstivý). Lb Plátno hladidlem, Jg., někoho pěstí, Sych., rukou, D., kyjem, Lomn., prádlo cihličkou h. D. — koho po čem: po bradě, D., po srsti. V. — co komu: vlasy, tvář, ruku. Us. — co, koho jak: proti srsti (= poličkovati, bíti; 2. drážditi). Vlasy k předu h.. D., k levé straně h. Hlučně k sluchu ji hladiece = hladce, lahodně mlu- více. Kat. 3264, — kde atd. Hladil ho v háji, aby ho uchlácholil. — adv. Lichotivě ně- koho hladiti. Nt,