Hlavatý
Hlavatý = z hlavy, Kopf-. H. kosť. Sv. 23. — H. = velikou hlavu mající. Sova sýkoře h-tých nadává. Bž. — H. konopě. Cf. Hlavatec. Sdl. Hr. I. 17. Močila konopě hlavaté, chytila kačatko strakaté. Sš. P. 688. Mají konopí poskonných i hlavatých 15 záhonův vytrhati. Arch. V. 555. Vz Hla- vatka. — H. zelí = hlavatka, brassica ca- pitata, der Kopfkohl. Mllr. 25. — H. = mocný. Pís. 1526. Mus. H. osoby. Bart. Žádný z těch hlavatých nechtěl ho znáti. Rvač. — H. Jan, 1835.—1865., sekretář a archivář. Vz Šb. D. ř. 2. vd. 247. — H. V., dr. a prof. Vz ve skratcích: Hlv.