Hledati
Hledati, hledám (zastar. hledaji, Dal., a hladám); hledávati. Hl. = hleděti, patřiti, schauen, sehen; pátrati, ptáti se po čem, suchen. — Sloh hledaný, nucený. Jg. — co. Ztracené dítě své, knihu, Šm., místo. Us. Skrýš a soukromné místo si hledá. Rada zvíř. Co lid ten hledá? Jg. — Pozn. H. pojí lid s gt. i s akkus. H. klobouk. Straka hledá zrnéčko. Er. H. potravu. Zpěv. (Brt. ) Hledej, milá, to kvítečko. Er. P. 100. — čeho: knihy, přátel. Šm., Čas. Kat. 1850. Hl. ho- jicích bylin, Sych., knih, Dal., rudy, D., lásky, Ros., zisku, okolků, D., štěstí, V., bezživotí n. bezhrdlí něčího, Pass., Rk., du- chovní kratochvíle, Pass., zlata, Háj., zna- mení budoucích věcí. Kom. Kdo čeho hledá, snadno nalézá. Pk. Kdo chodí po noci, hledá kyjové nemoci. Rb. H. příležitosti k něčemu; přátelství něčího. Nt. H. divóv. Št. H. něčí pomoci, Kat. 2843., zemského dobrého. Arch. I. 52. Jen vóle své hledají lidé. Št. N. 46. — co, čeho kde (při čem, na čem, u čeho, za čím, mezi čím, po čem). Bylo toho při vás přátelsky hledáno. Ottersd. Hledá oko na žaludku. Prov. H. u někoho milosti. V. Čeho sám dosti máš, toho u jiného hle- dáš. Č. Pomoci u koho h. Chč. 378. Spasení u svatých na poklonách. Chč. 301. Pročež toho u správce nad dvořany h-li. Br. Přízně u někoho h., V., rady, chvály. V. Na vás bude lid h. viny. Dal. Kupcóm nenie dosti, aby jen na jedné kúpi hledali zisku. Št. Kdo koho v tom kři hledá, sám tam též bývá. Č. To ne z nějaké jde vysokomyslnosti, jakž nás v tom někteří hledáte. Br. Hledá v suku sítí. Pass. V něčem svého zisku hledati. J. tr. H. něco v knize; hledá v tvých slovích na- řknutí; spásy v útěku. Nt. V dolech vody hle- dav. Alx. Spasení v skutcích h.; Odpočinutí a ukojení duše v rozličných myšleních h. Chč. 303., 452. Někoho po domech, Rk., po všech koutech h., V. Jména velikého po úřadech h. Chč. 382. Červené pentličky po vodě hledejte; Já tam po něm (po poli) hledal potěšení. Er. P. 166., 216. Hledej, milý, mezi hroby. Er. P. 470. Bych za ušima hledati. V. Však aby ovšem první příjemce, který by při pánu aneb jeho úředníku první propůjčky vedlé vyměření a řádu horního hledal, při ní zů- staven byl. Pr. I. 90. — koho za co komu. Hledá si jí za choť. Kom. — koho, čeho, jak, čím. Pes zajíce vrchním větrem hledá. Šp. Kdo v té peci bývá, jiného tam hledá (umí jiného tam oželiem hledati). Jg. H. právem (na právní cestu nastoupiti). Arch. II. 507. Jemanden gerichtlich belangen, h. koho právem. A toho má h. právem zemským. Kn. drn. 130., O. z D. H. čeho s pilností. V. — (čeho) k čemu. K tomu cest hledají. Syr. Příčiny k tomu hledal. Háj. H. k ně- komu právem, gerichtliche Schritte gegen Jemanden einleiten. Gl. 62. — komu čeho: lidu pokoje. Št. N. 69. — čeho od koho čemu. Hledajíce od nich (pánův) darův a svobody zlostem svým. Chč. 382. Vybíhají ven lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého. Žalm. 104. 21. — na co = patřiti. Na ztracenou h. (ver- loren suchen, u myslivců). Šp. Na něhožto tak dlúho hledal. Leg. — s inft. Hledá ho zabiti. Troj. Hledal zabiti Mojžíše. Br. — adv.: pilně, opět něčeho h. V., D.