Hluboký
Hluboký, komp. hlubočejší, hlubčejší, hlubší. Vz -oký. Tief. Místy: hlyboký, ale jižně od Budějovic vždy jen: hluboký. Kts. — H. moře, V., cesta. Us. Tichá voda bývá hluboká. Jg. Úval hlubokého lesa. Rkk. Voda tichá podrývá břehy, neboť hlubší bývá. Cat. Hlubší než propasť. Kom. — H. pojí se s: genitivem, akkus., instr., s před- ložkami po, s. To koryto může býti hlu- boké dlaně neb více. Pref. 242. Vz Široký, Dlouhý, Vysoký. V novější době klade se akkusativ, jehož i staří užívali. Brt. Tři sáhy hluboká jáma. Vz Akkusativ. Cf. Z hloubí čeho. Z hloubí tří sáhův. Vz Hloubí. Po kolena h. Šm. Vyvrhli před tou mezerou jámu s píku hlubokou. Skl. Ten jeden (potok) byl krajem velmi hluboký. Er. P. 195. — H. udává velikost stupně, jehož věc došla. H. pokoj, mlčení, L., usnutí. V., spaní. (1. tvrdé). — H. — temný. V hlubokém smutku choditi. Us. — H. ton, opak: vysoký. Hlu- bokým basem zpívati. Jg. — H. = daleko zašlý, pozdní, tief hinein gedrungen, spät, tief. Jg. H. věk, Jg., noc. V. Do h. (tmavé, černé, Brt. ) noci; v h. noc. V hluboké hádky za- hoditi. L. — H. rozum (bystrý), myslení (živé), V., mysl, D., učenosť. Us. Muž hlubo- kého soudu. Sych. H. nauka (důkladná; k po- chopení příliš nesnadná). Jg. H. vedomosti, studie, vědecká známosť, myšlénka, Nt., pa- měť. Kat. 1501. — H. tajemství (skryté). Kom. Nejhlubší skrytosti srdce někomu otevříti. L. V hluboké samotě vychovaný. Hlas. H. pravda (svatosvatá, čistá, čirá, věrná. Pk. Cf. V pravdivé pravdě vidím. Kom. ).