Hněsti
Hněsti (zastr. ), hnísti, hnětu, hnetu, hnětl, hnetl, hněten, hneten, hnětení = míchaje sti- skati (ku př. těsto), tlačiti, kneten, drücken; trá- piti, quälen. — co, koho: těsto (míchaje stiskati). D. Střevíc mne hněte (tlačí). Us. Každý ví, kde ho střevíc hněte. Jg., Šm. Neví nikdo, kde ho střevíc hněte, než ten, kdo v něm chodí. Klat. Šak (= však) nás botečky nehnětú. Mor. P. To mne velmi hněte (trápí). Hněte ho svědomí. Ros. Něco je hněte a bolí. V. — co čím: rukama. Aqu. Hněte ustavičně srdce mé teskností. Jg. — co komu. To mně srdce hněte. Us. — se kdy. Dlouho se při mši hněte (se mučí). L. — že. Hněte nás to, že jste nás lstivě pod- skočili. Sych.