Holeň
Holeň. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 70. H. skládá se ze 2 kosti, z kosti holenní (z předu) a z kosti lýtkové. Vz Matj. 23. H. == přední strana bérce. Vz BéRce. Stff. H = silnější z obou dlouhých kostí podkolení (tibia). Slov. zdrav. H. (ti- bia) brouků. Kk. Br. 7. — H. = čásť boty Namastil h-nky (umřel). Bdl. Kácejí se mu holinky (opilému). Sn. Mám nůž za h-kú, utopím ho v tobě; Co ty sa zdomníváš, že já sa ti prosím? takové galánky za holenkú nosím. Sš. P. 414., 413. Jsó bílého života jak holinka vod bota. Sš. P. 562 — H., die Beinschiene, der Beinharnisch. Lpř.