Holomek
Holomek, mka, holomeček, čka, m., mladý člověk, neženatý, jonák, mladík, lediger Mensch, Bursche. Dvorný h. Výb. I. H. rybničný, nyní: pěšák, mládek. Šp. Teichwächter. Po- honiti jako h-ka, že nesedí ustavičně dvorem s čeledí jako ženatý. Kn. Rož. Holomci ať ve dne v noci na zámku jsou (sluhové). V. Pohnal mě holomkem a já paniu mám. Mus. — St. skl., Pass., D. — H. = právní služebník, který pána z držení statku vysazoval listem obranním, lat. executor, dráb, Gerichtsdiener. Ros. H, na zájem neb s listem obranniem nebo na věno, když čeho potřebí jest, jezdí. Vš. 34., 325., 327. — 328., 334., 382. Komorník zájem učiní a spolu s holomkem ten zájem poženu. Gl. 64. — H. katovský, pochop, katův služebník, Henkers-, Schinderknecht, Häscher. Jg. H. ukrutnosti jeho. Kom. — H. = holec, holota; vydřiduch, der Schnapphahn. D. H., holota, Wicht, D. — H. V městském právě sluje h. také = samec. Brandl. kn. drn. 130.