Hospoda
Hospoda = pán, paní atd. Št. Kn. š. 166., 32., 110., 107., Hr. ruk. D. 55., 59., Dal. 59. a j., Kšch. — H. = jemuž se slouží, přede všemi vladař země a Bůh. Kn. rož. čl. 129.—130. Dle Bdl. neznamená h. nikdy paní, domina. Mnoho příkladů vz v Št. N. 354. (Vyd. Vrťátko). Ku př. Aby h-du svú milovali; Ktož své h-dě pomáhá války. 65. 33., 94. 13. H. = pán. Sv. ruk. An. 374. Liud svej h-dě nevěrný. Alx. K. Ježíšovi, svému h-dě. Ž. Kr. Svú h-du (hospodina) prodati. Sv. ruk. 175. Hospodo, mój králi! BO., Bj. To diete h-dě vašemu. BO. Zdali jsem bez h-dy mého vóle přijel?; Zabil jest h-du svého; H. náš, David, toho nevie. Bj. Ustavil jeho h-dú domu svého. Ž. wit. 104. 21. H-do naše milostivá; Chtiece sobě h-dyvóli milostivú přichýliti. Hus I. 315. Svéhohospodu (pána) zahubil. Pass. mus 427. — H. = hostinský dům. Kram. Slov. O h-dách v starší dobé vz Tk. II. 536. Když tam chtěla hospody prositi. Ib. 472. H-du jí hle- dal. Kol. ván. U paní S. bylo nás v druhý rok asi 10 žákův hospodou. Koll. IV. 144. Žádný mu nechce dáti h-dy. Jel. En. m. 17. H-du komu dáti. 16. stol. Přijav jej k sobě do h-dy. 16. stol. Hospodář, u něhož sobě host h-du obéře. Ler. Jest h-dú v domě Simona koželuha. ZN. Přijímal jest je do domu a b-du jim dával. Pč. 16. Múdrosť pri mlčanlivosti ráda má h-du, ale každú mnohořečnosť drží za svú škodu. Glč. II. 41. Aby tam na hospodě ostala. Pass. Mus. 472. — H. obecná. H. k napájení koní. Dch. H. u zeleného stromu (když kdo peněz nemaje jde do lesa a p. a tam si lehne). U Žamb. Dbv. Koníka na h-dě nechal. NB. Tč. 5. Hospoda — ostoda. Na Hané. Bkř. Opatruje h-du. Vz Opilý. V kostele a h-dě pána není. Bž.