Houba
Houba. Houby na Slov.: holúbky, hro- maždinky, hlavičky, hřiby, kozáky, kozí brady, kuřátka, králůvky, křapáky, majůvky, másel- níky. mléče, mléčňáky, modráky, muchomurky, osičáky, prášniky, pýchovky, ryzíky (ryzly, hryzky, hryzíky), sináky, smrhy (smrže), ston- čáky, stonkůvky, špičky, tartofle václavky. Mus. 1848. 11. 212. Na Pelhřimovsku: březáky, ci- kánky, doubravníky (hříbky), holoubky, jelenice (jelenky), kadeřávky, karotofle, koloděje, kra- vinky křemeláčky, kukátka, lišky, loupáče, másníky, mračna, mynářhy, myší ouška, pod- máslíky, podmračna, prášivky, rejpalky, ryzce, smetanky, sosnáře, strnadky, syrůvly (syro- vinky), voňavky, vrzavky. Vz Chorv. 58 Člověk houby ví, co p. Bůh dá; Ten houby ví, jak se na kudlu píská (neví) Tům Ml. 227, 103. To mu je houby zle (má se dobře,. Hoř 125. Houby je po tom (nic po tom není, nemá to žádné" ceny). Hoř. 125. H. ? podání prosto- národním na Mor. Vz Čes. 1. IX. 184. -- H. = huba. Nepřeje mi do houby. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 54.