HrátiHráti, hraji n. hrám, áš atd.; hrál a hral v již. Čech. jen: hral, hrali. Kts. Ve vých. Čech. jen: hrám, nikdy: hraji; imperat. hraj n. hrej (v již. a východ. Čech. jen: hrej), vz A v E; přechod, hraje; hrán, hrání; hrávati. Vz Bíti. H. = nějakou hru hrátibuď o peníze n. darmo, spielen; baviti se,žertovati, tändeln, schäkern, spielen; h. nahudební nástroje, na divadle, spielen; obí-hati, im Umlaufe sein; tancovati, tanzen (naSlov. ). Vz Hráti se. — abs. Kdo nehrá,neprohrá. Č. Nehraj, neprohraješ. Jg., Jd.Jest čas hráti (hráni, k hrání). Ros. Všeckazvěř polní hrá tam (baví se, žertuje). Br.Děti hrají. Jak by hrál (snadno). Jg. Tetřevihráli. L. Nápoj hrá (působí). L. Děla hrají(střílejí z nich). L. Ty zvony pěkně hrají.Jg. Kameny až milo hrají (barvy mění).Hrám = tancuji. Na Slov. — co. Karty (Jir.dh. ), kostky, šachy, míč (šp. m.: v karty,v kostky, v šachy, v míč hráti. Brt. ), housle(šp. m. na housle, na houslích, Ht. Brus 277. ).smutnohru h., Jg., hru, divadlo. Rk. To budeh. všech pět kousků (to bude povedené, doko-nalé); Ať to hraje všech 5 kousků! Us. Úlohusvou dobře h. Us. koho. — Nějakou osobu h.Us. On chtěl jistého hráti. V. Hraje jistého,nejde s kožichem do vody. Jg. — v co.V šachy, v kuželky, v strašáka, ve vrhcáby,v pikety, v lurč, v míč, v kostky, v karty,Ros., Jg., ve hru. Jel. Hraje (páv) v kartys holubem. Er. P. 29. — na co, na koho.Na míč, V., Jel., na slepou bábu, na pána,Jg., na hudební nástroj, na housle, na harfu,V., na varhany (Er. P. 5. ). Us. Hráli naloutny a na harfy. Br. H. na lich sudu. Reš.Dobrá věc nehráti na mstěnou. Jg. Na, podejdál' hráti = odkládati. V. Hlad naučil osla(medvěda) na housle hráti. Prov., Jg. H. sina nemocného, na přísného, na učence. Nt.— čím. Míčem, V., šípem, Ros., z
dravím.L. Dítě ručkami hrající. Er. Nehraj kočkouhlem, tlapku si spálíš. Č. Tím lidé nehrají,od čeho umírají. Č. Tato ruda hraje bar-vami. Am. — jak. H. hned s listu, s místa(vom Blatte weg spielen, prima vista). Šm. Bez peněz h., dle pravidel, z partesů. — s čím, s kým. Já s ním jen tak hrál (žer- toval). Ros. Dal bzdu vejce, on neumí s ním hráti. Prov., Jg. Hraje si s věnečkem. Er. P. 144. H. s dítětem, se psem. Ros. Sytá svině s věchtem hrá Har. II. 241. — (s kým) oč. Hraje se tu o tvou hlavu (běží o ni). Ros. Hráli tam o věnec. Er. P. 177. A šak ty o to, srdenko moje, dávno hráš. Mor. Pís. H. o hrdlo (v nebezpečenství života se vy- dati). V. Že by mu o jeho život hralo (šlo). V. O peníze h. V. S někým o rovnou. Scip. Mládenci o vínek s dcerou budou hráti. Lom. H. o sukni (o poslední). D. — kde, v čem (oč): v lázních o veliké peníze h. Ml. H. v slovích (Wortspiel). Er. Když počnou v hrdle hudci hráti, smrť stojí v hlavách (postele). Č. V prsech, v hrdle hrá (chraplavě se ozývá). L. Hrá mu v prsech (smrtelný). L. Ve vě- cech vážných nehráti (nežertovati). Jg. Dnes jsme za teplého večera hráli v zahradě. Nyní hraje 100 milionů peněz mezi lidem (obíhá, jest v běhu). Jg. U soudu o něco h. (roz- por vésti). L. Pes hraje (štěká, liegt vor), v doupěti, v brlohu (když jamník v brlohu na jezevce neb lišku štěká). Šp. — (co) komu: horu. Vz Hora. Snadno tomu hráti, kdo rád skáče. Pk. Již mu hrany hrají (zvoní). Us. Hrajte mi přes pole (marš). Jg. — komu k čemu. Hrajte mi k doušku. Us. — kde (komu). H. ňa divadle, na burse. Us. Vše na něm hraje. D. H. někomu na hubě, na nose. Vz Posměch. Č. —. Ten se vypíná a za ňa
dry mu vši na vardu hrají. Jg. Na ze- leném doubku dva holoubky hrají. Er. P. 165. — na čem (při čem). Hráli na har- fách při zpěvu nízkém. Br. H. na, hudebním nástroji; píseň na klavíru. Jg. H. na cim- bálích. Br. H. na houslích. Mkl. S. 667. — kdy. Psi hrají na honbě (vydávají, štěkají). L. Hráli o posvícení, v noci. — co jak dlouho: karty do noci. — v co, proč. V karty pro zisk, ze ziskuchtivosti. — adv. Zvony pěkně hrají. Šm. Kdo zle hrá, zisku ne- pozná. Vz Hra. Lb., Jg. Komedianti dobře hrají. Har. — se. Na Slov. = hráti. Král Kazimír hrál se ( = hrál) jednoho dne s jedním ze svých šlechticův. Koll. — 2. = Pojímati se, běhati se (o skotu). Kráva se hraje, kráva se odehrála. Us. D.