HříčkaHříčka, y, f. Tvoříce z
drobnělá slova dlou- žíme krátké kmenové samohlásky: čas — čásek, dar — dárek, ves — víska, tedy hra — hříčka. Plk. Ale Jg. má hřička, jakož se vůbec vyslovuje (Brt. ). Vz -ka. Hříčky z někoho sobě strojiti. Us. Za hřičku někomu býti, někoho za hřičku míti. Šm. Ostatně vz Hračka.