JalovýJalový; jalov, a, o. J. = neplodný, un- fruchtbar, gelt. J. dobytek, kráva, žena (bez- dětkyně), strom, květ, víno, oves (sveřepec), vejce (větrné), Jg., kuroptev, bachyně, zaje- čice, srna, laň. Šp. Vymluvil by tele na ja- lové krávě. Prov., Jg. I jalové krávě tele by podstrčil (kdo viní jiného) Na Slov. Kvetl na jalovo. Št. N: 167. Útraty nesli na jalovo. Bart. 228. J., říje (Afterbrunst) = říje srn v měsíci srpnu, poněvadž neobřeznou. Šp. — J. tvaroh (suchý, chudý, mager, trocken, když příliš mnoho smetany bylo sebráno), Jg.; kaše (nemastná). Ros. Neb často chudoba j. hrách vaří. St. skl. II. 116. — J. = slabý, nesilný, bezšťavý, bezchutný, nevážný, unkräftig, schmacklos, schal, seicht, saftlos. J. hlava, řeč, vyjádření, hádání, ctnosť (na oko), naděje (prázdná), slova (nedůvodná, prázdná), výmluva, pokání, propovídka, zpráva, prosba, svědomí, smysl (nedokázaný), pláč (smyšlený), den, noc (měsíc světlem půjčeným činí den jalový, Troj. ), zápis neplatící, Nál. 215. ), přítel, Jg., panování, vz Panování. Oběti jalové a mrtvé. Br. Ja- lový zvuk písniček. Br. Někoho na jalové řeči
držeti. Troj. — v čem. J. v hlavě (ne- umělý). Jg. — J. dno (v kádi dno děrami navrtané nad pravým dnem postavené pro cezení, Gährboden); měď (bez stříbra), skála (bez rudy), stoka (n. strouha, do které se zbytečná voda pouští), žíla (bez rudy), ka- mení (bez rudy), olovo (bez stříbra), sta- vidlo (kterým zbytečná voda se vypouští), pramen (bez rudy), žlab (na kterém není kola a kterým se zbytečná voda vypouští), Vys., prostor (v měchu n. v botě pumpy, jenž vždy naplněn jest vzduchem přirozené hutnosti a umenšuje výkon stroje), S. N., most, střecha, hráz (prozatímní, něm. Noth-). Nz. Napomínal ho podlé smlouvy, aby mu pustil tou troubou jalovou. Svěd. 1570.