VidlákVidlák, a, m. = špičák, jelen, jehož pa- rohy jen dva konce mají, der Gabler, Gabel- hirsch, Spiesser. Jg., Puch. — V. = kohout koroptví, dokud není vybarven, der Gabel- hahn. Jg. — V. = hoch, který začíná za děvčaty choditi = výrostek. Na Světelsku. Sř. V., osob. jm. Žer. Záp. II. 53., Tk. V. 87. — V. = kdo vidle dělá, prodává. — V., u, m. = réva vysoko řezaná, jako u domu. Us. — V. = plavuň vidlačka, špárek, čertův spar čili čpár, vlačeha, sv. Jana pás, medvědí lapa, moří noha, jelení skok n. růžek, lycopodium, der Bärlapp. Vz Rstp. 1771., FB. 4., Kk. 95., Slb. 86., Č. 171. — V. = ohnuté vidle k tažení, die Zuggabel. — V. = přímět, pajeď, dobrá neštovice, červ, der Fingerwurm, das Finger-, Nagelgeschwür. Ja.
