FučekFuček, čku, m.,
fučící vítr. Der Zugwind. Th. —
Fučeti, 3. pl. -čí,
fuč, -če (íc), el, ení;
fučívati, sausen, pfeifen. — abs. Vítr
fučí, voda hučí. D., Ros.
Fučíš jako 100 ježův. Pk. — komu kde.
Fučí mu v uších (hučí, zvučí). Us. Nech ať v jejich hlavách
fučí. Pís. Br.
Fučí mu v kotrbě (blázní). Smrtholka
fučela mu okolo hlavy. Ros. — kudy, odkud atd. Vítr
fučí štěrbinou. Vítr
fučí pres domy, skrze vrata, proti nám, od lesa, z mrakův atd.
Fučidlo, a, n., nástroj k
fučení. — F. =
fučík, blázen. To je pravé f. D. Vz stran přísloví Nestálý. Č. Flattergeist, toller Geist, Windbeutel.