Odtáhnouti
Odtáhnouti, odtáhnu, hnul, ut, utí a od- tahu, táhl, žen, ení; odtáhati, odtahovati = odundati, odtrhnouti, ab-, ent-, wegziehen, abreissen; protáhnouti, prodloužiti, prodlé- vati, aufschieben, verzögern, verziehen; ují- mati, sraziti, odjímati, ent-, abziehen; odjíti, odtrhnouti, odjeti, ab-, weg-, fortziehen, auf- brechen, abmarschiren, wegrücken. — abs. Odtahoval, ale neodtáhl. Ros. Ptáci již od- táhli. Vojsko odtáhne. Není ani hodina, co odtáhli. Us. Mračna odtáhla, D. - odkud. Vojsko z ležení odtáhlo. Us. Vojsko od města odtáhlo. D., Háj. — jak daleko. As tři míle odtáhli. Ros. — co: ponětí (co = přivinovati k mysli částky představy; — se čeho vypouštěti představy ze svědomosti). Marek. Odtahovati krávu = oddojovati (jestli dlouho ucdojila, opět odtahováním mléka k dojení přiváděti). Us. Dch. — co odkud kam (od čeho, ua co, k čemu, z čeho): špalek ode zdi, ze sklepa na stranu, něco k sousedu o. Jg. Někoho od neboho o. Jel. O. mysl od světa. Št, N. 202. Ruku od díla o. Sš. L. 194. Kde konečně ruku od spisování odtáhl, o tom nesnadí se návěští starých. Sš. L. 4. Pakli nic, aby ta pře zase na JMK. k slyšení a rozsudku odtažena a odložena byla, Žř. F. 1. — co komu. Opravení života vždycky sobě odtahujeme (protahujeme). Mudr. — Jel. Si- rotkům a vdovám aby jich soudů neodta- hovali. Háj. — co komu od čeho, z čeho. Někomu dluh z platu o. Us. Dva zlaté z desíti odtáhnouti (sraziti). — co kudy. Odtáhni vodu skrze alembík (alembíkem). Vys. Vodu splavem. — čím: příjezdem. Biancof. Tehdy soudcové zemští, nežli by ten soud do druhého dne odložen byl, déle tím neodtahujíc, mají mezi stranami to rozvážiti. Vác. — s čím. On s tím pořád odtahuje. Ros. S vojskem o. Us. — s infinit. By neváhal a raditi neod- táhal. Smil v. 54. — se. A když sě Lot ottahováše (prodléval). BO. — se čeho, zříci se, absehen, abstrahiren. Proto se odtahujeme proskoumání věcí některých záhadných. Sš. Mt. předml. Nápěvů tuto se docela odtahu- jeme. Sš. Hc. IV.