Ohyzda
Ohyzda m. ohyda, cf. pol. hyd fastidium a had. Šf. III. 462. — Bž. 50., List. fil. XI. 347. — O. = mrzkosť atd. A mnohé o-dy proti velebné svátosti počechu vznášeti. Let. 476. Či-li by vážil se tolik o-dy i zápovědi božie? Št. Kn. š. 18. O. jest, když co ne- bude své hudujé miery dotahuje neb dota- ženo; a bude-li hodujé miera přetažena, také jest o. Kšch. 19. 10. Než jsem tu o-du viděla. Sv. ruk. 172. v. 287. — O. = hanba. Bez o-dy s něčím se obierati. Št. Kn. š. 238. — O. = šeredná věc atd. Že ohyzdu mnohú na bratří pravíš. Žvt. otc. 50. a.