Oko
Oko. Vz Ott. XVIII. 698. Umělé o. Ib. 797. Suchosť oka, xerophthalmus (hladká, glaber, šupinatá, squamosus); úbytě oka; zánět oka, ophthalmia. Ktt. Oči jako střely. Tbz. V. 6. 224. Má oči jak trnky, halečky. taléř, jak charba nevěrné (černé), lživé (sivé), Slez. Vlasť. I. 237. Jak jsem na oko viděl. Frant. 10 30. Více vidí oči než oko. Kom. Did. 15. Usmíval se, až měl oči do čárek, na mísu knedlíků posypaných perníkem. Zvon III. 723. Měla jsem téměř celý den oči na vodě (hleděla jsem na ni). Sá. XVI. 10. Předkem oči na uzdě měj, po koutech jimi nestřílej. Světz. 1888. 50. Nedau (nedal), čo by do oka hodiť (nic). Sbor. slov. VII. 131. Má oko z Kašparovy krávy (kdo špatně měří, odhaduje). Č. Buděj. Kub. List. fil. 1902. 250. Nespraví nic ďo roka, kde ne- zavře na čas oka; Dvě oči více vydělají než dvě ruce (dohled). Lit. list. XIX. 242., 318. — O. Ma krasne oko = vkus. Slez. Vlasť. I. 238. — O. Zlatem svítilo jelení oko (rostl). Kais. Vlast. 295. — O. pletené: an- glické, hladké, obrácené atd. Ott. XIX. 903. — Oko. V bot.: kuří oko, očko. Viz Sa- sanka zde.