Okurka
Okurka, střřec. áyyovqiov. Mkl. aL. 71., Etym. 371. V MV. nepravá glossa. Pa. O. obyčejná podlouhlá, dlouhá hadová, bílá hollandská, porýnská, Dlj. 24., krátká, síť- kovaná, plnoplodná. Exc. Cf. Slb. 491., Rosc. 126., Mllr. 38., 69., Čl. Kv. 164., Rstp. 616. Doba kyselých okurek. Dch. — O. pan- neská. Vz Rstp. 1132. — O. mořská, měk- kýš. Vz Brm. IV. 2. 426. — O., y, m., os. jm. O. Jan (J. Aupický). Mus. 1888. 212.. Jir. Ruk. II. 59., Ott. II. 1048.