ŠtikatiŠtikati; štiknouti, štknouti, knul a kl (šktl), ut, utí, štikovati = štípati, uštipovati, zwicken, rupfen, pflücken; lykati, schlucken; štkáti, škytati, schluchzen. Jg. — abs.
Had, blecha, štěnice štiká. Us. — co: trávu (šku- bati), V., květ, kvítí, listy. Us. — koho čím. Štkl ho
had ži
hadlem. Zlob. — se. Peří se štiká (přetrhuje). V Policku. Kšá. — se komu. Štiká se mi (štkám). Slov. Jg. — od čeho (skytati): od přepití. Sych.