Hornina
Hornina, y, f., die Gebirgsart. Horniny jsou nerosty složené n. smíšené, skládající skály, hory, pohoří a vůbec větší díly okrsku zemského. Horniny jednoduché (obsahují ne- rost stejnorodý), smíšené (skládají se z ne- rostův různorodých): stejnorodé a nestejno- rodé. Dle slohu: krystallické (zrnité), celistvé, břidličnaté, porfyrovité, slepence, kamení úlomkové a sypké. Vzhledem k uložení: vrstev- naté a nevrstevnaté. Nevrstevnaté: a) sopečné, b) proměněné (prahory). Horniny stejnorodé n. jednoduché (nerosty složené): a) led (věčný); b) soli (vz Sůl kamenná); c) hálovce (vz Hálovec): sádrovec, vápenec, hornina dolo- mitová (vz tato slova); d) horniny křeme- nité: hadec, břidlice, křemenec, kámen amfi- bolový, obsidian (vz tato slova); e) rudy železné (vz Ruda): ocelek, magnetova ruda, lesklá ruda, železná a krevel, hnědel (vz tato slova); f) uhlí. Vz Uhlí. — Nerosty míchané: a) horniny zdánlivě stejnorodé: 1. vrstevnaté: břidlice hlinitá; vz tuto. — 2. Horniny nevr- stevnaté: čedič, láva. Vz tato slova, b) Hor- niny zřejmě míchané: 1. žulovité, zrnité: a) nemající slohu vrstevnatého, nýbrž balva- nitý: žula, bělokam, syenit; ß) slohu vrstev- natého: rula, svor (vz tato slova); 2. zeleno- kamy (vz toto); 3. porfyry a trachyty (vz tato slova). — c) Kamení úlomkové: slepence, pískovec, jíl (vz tato slova); d) kamení sypké: oblázky a valouny, štěrk, písek, popel sopečný, prsť n. ornice. Bř. 89. a násl.