Horní
Horní = horský. H. hůl, chodec, kraj, Oberland, Dch., louka, klej. Sl. les. Hornie, dolnie kopanice, bozkaj, dievča, moje líce. Sl. ps. 229. H. základy spálí, fundamenta montium. BO. — H. = baňský. H. hlava = vysoká tyč, na jejímž vrcholu upevněna jest kytice a láhev se svěceným svatojan- ským vínem. Staví se při zarážení hory. Vz Zaraziti horu. V Podluží. Brt. A poně- vadž horní věci podlé způsobu svého prů- tahu a odkladu míti nemohou. Nar. o h. a k. — H. == vrchní. H. tok, der Oberlauf; h. trouba na pečeni, Šp., vítr (severní). U Olom. Sd. Hyn Pavel jde z rynku bor- nieho. NB. Tč. 79. A já budu chodit na ten horní konec. Sš. P. 241. — H.. ího, m. = představený úřadu hornímu. KP. V. 146. Že z obú stran sobě h-ho voliti máme. List. hrad. 1514. Tč. — H. Dvůr, Oberhof, dvůr u Nov. Města v Brněn, a u Přibislavě; H. Hospoda, sam. u Pardubic; H. Hutě, Ober- Glashütten, ves u Pelhřimova; H. Město, Bergstadt, městečko v Sternbersku na Mor.; H. Mlýn u Sedlčan, u Vys. Mýta, u Richm- burka, u Luhačovic, u Olomouce, u Hole- šova na Mor.; Obere Mühle, mlýn u Jihlavy, u Pelhřimova, u Ledče, u Kralovic, u Zdib, u Jesenic, u Bubenče; Obermühle, mlýn u Pelhřimova, u Sudoměřic, u Podbořan, u Králové Dvora, u Nov. Města nad Met., u Kostelce n. Orl., u Chotěboře, u Něm. Brodu, u Haber, u Uhlíř. Janovic, u Telče, Jaroměřic; H. Pole, Oberfeld, ves u Telče; H. Valcha, u Bystřice v Brněnsku, něm. Walkmühle, mlýn u Třeště; H. Ves, Ober- dorf, ves u Holešova, něm. Oberdorf, Wig- stadtl, ves u Vítkova ve Slez. PL.