1. Krev1. Krev, krve (dříve gt. krvi, na vých. Mor. mluví se tak posud. Brt. ), na Mor. místy kriv, f. Ki"bví>, lat. sanguis, koř. kru, skr. kravya caro, lit. kraujas, strprus. krawia, lat. cru-or, cru-entus. Schl., Fk. 51. Das Blut. K. se skládá z části tekuté (plasma) a z čá- stek tuhých, k nimž náležejí tak zvané buňky krevné, které u nižších zvířat bílé jsou, u páteřnatců (obratlovců) pak červené, od- tud bílá n. červená krev. Vedlé těchto bu- něk je v krvi ještě množství bezbarevných tělíček. Vz S. N. a Šfk. 639. K. červená a teplá, červená a studená (u ryb), studená bílá (u hmyzův), Jhl., kalná, porušená, pokažená, Lk., sražená, ssedlá, stydlá, hustá, řídká; k. zvěři: barva. Šp. K. odvodičná, přivodičná, Rostl., vodnatá, L., vylitá, horká (žluč), černá, připálená. V. Člověk horké krve (z horka nakvašený). Us. Na tom lpí krev. Us. Panna jako k. a mléko. Us. Je krev a mléko (= zdravá). Tok krve zbuditi. Lk. Krev se oddá na tečení. Lk. Krev běhá po žilách; k. mu ředne; k. se v něm spekla od úrazu; k. z novu chlípí; k. od pádu (pádem) se srazila. Lk. Nedostatek krve, lépe než: prázdnosť krve. Lk. K. pustiti, pouštěti (ži- lou, Us., baňkami, V. ), od sebe dáti, pro pravdu (pro vlasť) vyliti, ssáti, przniti, V., házeti, chrkati, staviti (lépe než: zastavovati), D., močiti; bliváním, se slinami vymítati. Lk. Krví zajíti, kapati, plakati, něco zapsati, L., močiti, skropiti, Ja., se potiti, D., se po- liti, se zarděti; krví kropený, smazaný, po- krytý neb zbrocený (krví n. v krvi), uká- lený; krví napustiti, skropiti, ustříkati, V., chrkati, Lk., chrliti. Krev ti teče; Krev mu z nosu tekla. Us. K. sě vale jak bystřiny dščevy. Rkk. 54. Země vřelú krev pije. Léky krev č
isticí. Us. Nezvedené děti krev mu pijí. To mi krev pije, das kürzt mir das Leben ab. Sych. Rozmíšení krve, die Blut- zersetzung. Us. Tok, házení, chrkání, prolití krve, D.; tečení krve z uší, Ja.; oběh, mo- čení, dojení, nával, pouštění, Šp., chrlení k-e. Br. Jelito z krve; krev a kroupy. V. Krve žíznivý, žádostivý. V. V krvi zbrocený, ubro- cený. V., Rkk. To je v krvi. Us. Až do k-e někoho zbíti. Jg. Na krev někomu ublížiti, tödtlich beleidigen. Tělo a krev Páně. Jde do něho krev (rozchází se, vyrozumívá si, lituje). Vz Strach. Č., Ros. Krev a kroupy i to nemastné (o člověku neužitečném). Ros. Nevykysalá krev nezahálí. D. Krev není voda (jde tu o život a toho si musíme vážiti; tak se také vymlouvají smilní a zlostní). Č., Mt. S. Krev jich před námi uchází (srdna- tosť jich pomíjí). Č. Krve by se na něm ne- dořezal (velmi se lekl). Vz Leknutí Č. Bys krví zaplakal, nevyprosíš (o lakomém). Dítě z modré krve (šlechtické), Us., dítě ze ze- lené krve (nemanželské). Šm. Ani krůpěje poctivé krve v těle nemá. Č. Nekal mu k. (nepopouzej ho). Č. Krev pustiti = hřebík v rakev pustiti. Pk. Bodejž toho nikde více neslýcháno, že národní krví kopí oblíváno. Pk. Poslati někoho do lékárny pro račí (ko- máří) krev = blázny si z něho tropiti. Us. Bž. — K. = příbuzenství, Blutverwandtschaft. Blut. Krví a krevností spojený. V. Příbu- zenství po krvi. V. V krvi nejbližší. Br. K-í a přátelstvím spojení. Hlas. Zprznění krve; krev przniti. Us. Krev není voda (příbuzní bližší než cizí). Jg. Václav II. říkával: K. a příbuznosť činívá v soudech rozličnosť. Kor. Proti své krvi bojuje, kdo svůj národ (svou vlasť) nemiluje. Č., Š. a Ž. — K. = rod, pokolení, Stamm, Blut, Familie, Ge- schlecht. Dobré, šlechetné, poctivé krve (rodu). V. Krev nás jednotí. L. Slabé jsou krve svazky, kde jde o zisk. L. Pochází z krá- lovské krve. Ml. — O oběhu krve vz více v S. N. V. str. 944.