Větrák
Větrák, u, m. = povětrník, větrní mlýn, die Windmühle. Mor. Ktk. Na Mor. a ve Slez. místy větřák. Semleli jsme na větráku. V již. Mor. Šd. Na větřák íst (jíti). U Opavy. Klš. — V. = vzdušní šachta. Cf. Větrník. Zpr. arch. XII. 10. V. = v pivováře přístroj ku zchlazování mladinky, der Windflügel, Windkessel, Ventilator. Zpr. Arch. VIII. 67., KP. V. 62. — V. = nástroj čisticí obilí, dělí zunu od jádra; zrno, zadinu a plevy. Us. Rgl. — V., a, m. = fučík.