Okuj
Okuj, e, f. (m.,Zlob.), z pravidla pl. okuje, f., šupiny kováním od kovu odcházející, oku- jiny, okovina, truska, na Slov. okova, oku- ltny, die Schlacke, Spleisse. Okuje ze zlata, ze stříbra, D., od mědi, měděné, vz KP. IV. 147., od železa. V. Okuj kovářský. Zlob. —- Okuje = okovy, Fesseln, f. V okuje své vázal otrocké. Sl. dcer. předml.