Hostiti
Hostiti, 3. pl. -stí, il, štěn n. stěn, ění; hostívati = někoho častovati, bewirthen; ho- stem býti, zur Herberge sein, herbergen; se = stěhovati se, wegziehen. Jg. - abs. On tam dlouho hostil (hostem byl). Kom. — koho (kde): ďábly u sebe. Kom. Dobre ho hostili: kyjom kyjovali, polenom mastili. Mt. S. — kde. On nyní ve tvém srdci hostí (hostem je). L. — se kde. Bídy se hostí v stavu manželském. Žalans. U nás se hřích hostí. Plk. — se. Že se již tu dlouho hostil (hostem byl). Br. Jeden se hostí, druhý postí. Vz Bohactví. Lb. — se odkud: z města, V., ze země (vystěhovati se). Zříz. z 1564. Všecko zlé ať se od nás hostí. Plk. — se koho. Nešťastný, kdo se Boha hostí (vzdaluje). Jg. — se s kým. Šm.