KlopitiKlopiti, 3. pl. -pí, klop, pě (íc), il, en, ení; klopívati, vz Gb. 141. (klepnu-klopím). — co: peníze (sázeti, jakoby obrátě měšec; mit dem Geld herausrucken), sklenice, stür-
zen. D. — co kam. Což smutně očičky k té zemi klopíte? Er. P. 308. (niederschlagen). — se. Stůl se klopí (převracuje), kippt. D.