Mobilnost
Mobilnost', i, f, z lat., die Beweglichkeit. M. úvěru. Kaizl. 217. Ona Moc = možnosť. Cf. Mkl. Etym. by se ráda udobřila,'átd. Někdy nejsouUs. — M. Krejcary na moci. U Dobrušky,u nißlbc" hmotná, duchovní. Šmb. S. II.248.iřf. živá, lebendige Kraft, výsledná či vý-slednice, Resultirende K. o. die Resultante,opozďovací, verzögernd, odpudivá, abstos-send, přitažlivá, anziehend, okamžitá, mo-mentan, ustavičná či nepřetržitá, kontinuir-lich, rovnoběžná, parallel, sopečná, vulka-nisch, rovná, nerovná, Sl. les., důkazná. Jd.Opásán mocí. Ž. wit. 64. 7. M. ctnosti Čcb.Mně se do toho žádnou mocí nechtělo. Us.Vk. Pojivá m. prvku. Jandouš. Plodná mocpřírody; Moc neobmezená, despotická, tvůrčí,zachovávací, ničící. Lpř. Osvěživá m. ná-poje; M. příkladu, myslná, Denkkraft. Mour.Neměli to v své mocí. NB. Tč.. 120. Ježíšjest jeden v trojici, s otcem, s duchemv jednej moci; M. míti nad někým; Móžešnám spomoci svého syna mocí. Výb. II. 8.,14., 27. Nemá sebe v moci, kdo se rozlobí.Kom. Ani když římská moc svého volilakrále. Alx. Vida v něm moc nejednaku.Anth. Mohli bychom s ně dosti moci mítiLet. 297. List proto v své moci (platnosti)zůstává. Arch. VII. 557. a j. Dán jsi námv naši moc; Boží mocí tak byl oslepen.Pass. Vše pod jeho mocí jest. Kat. 1774.Dal nám m., abychom mohli býti synovéboží; Coj´ nad naši moc; Každá duše vyššímoci buď poddána; Ktož se (boží) mociprotiví. Št. Kn. š. 17., 56., 107. Přes m.něco činiti. Št. Proti moci mocí slušie ode-přieti. Krnd. 13. — M. = právo něco činiti.M. polecejní, kněžská, odpouštění hříchů,Hnoj. 11., 224., zákonodárná, církevní, státní,vládní, zákona. Šmb. On měl ten celý důmpod mocí, in seiner Inspektion. Dch. Daljsi mu m. všeho tělesenstvie. E. olom. Mášnad námi m a vrchnosť. Osv. 1884. 609.Mocí toho kšaftu odevzdávám svůj dům svémilé manželce. Tov. 159. My mocí nám odBoha propůjčenou tímto ediktem vypoví-dáme. Výb. II. 1634. Ten duom mocí tohotolistu prodáváme. List hrad. 1465. Tč. Smrťnemá k nám ještě moci. Tkč. M. klíčóvkostelních byla jemu odjata. Št. Kn. š. 27.Sám bera bez komorníka mocí svou. Vš.212. (463.). - M. = přesila, síla. M. ná-mořská, kontinentalní, branná, válečná. Lpř.J. Silú mocú = mermomocí. Val. Brt. D.,Vck. M. hyne mocí. Dch. Kde síla, tami moc. Lpř. U velikej sě moci znáše. Alx.Nepravě někoho v moci držeti. Št. Kn. š.20. Alexandr na vojnu se s mocí zdviže.Alx. A když sě některý úd, v němž záležímoc životní, zkazí, tehdy člověk umře. Št.V dlani své kdo drží m., má právo. Vrch.M. předčí nad právo, Macht geht vor Recht,la force prime le droit. Pal. Rdh. 111. 298. — M. = násilí. Vz Vš. Jir. 150., Zř. zem. 461., 694., Cor. jur. IV. 3. 1. 404., IV. 3. 2. 423. Vpadl mi pravú mocí v mé dědictví. Půh. I. 239. Mocí se nic nespraví. Kom. — M. — mnoho. On je m. hodný; Přeju vám, aby se vám m. dobře vedlo; Je toho až moc! Moc je to, moc, za jednu noc 100 zl. pře- piti, dievča namluviti. Sl. spv. I. 38. M. zrodí čas, čas m. zmorí. Ntr. V. 24. M. sněhu, m. sena. Val. Vck. — M-, e, m., os. jm. M. Jan, kněz 1727. Jg. H. 1. 601., Jir. Kuk. II. 72.