Bouchati
Bouchati, buchati, al, án, ání; bouchá- vati; bouchnouti, buchnouti, bouchni, chna (ouc), nul n. chl, utí. B. = hřmíti, pleskati, uhoditi (pochen, puffen, krachen, knallen), buch učiniti (womit knallen, poltern), stříleti (schiessen), žváti (schwätzen), bíti, práti (schla- gen). Jg. — abs. Prach, ručnice bouchá. D., Ros. Již bouchlo = již se stalo. Us. — koho. Buchnem ťa, že ti hned oči vyskočia. Mt. S. Bouchlo ho ženidlo. Us. - (koho) čím: b. dveřmi, D., někoho pěsti. Us. - (se) čím na co (kam), o co: o zem, Jg., na zem, Pass., na dvéře. V. Šla sem husím dávati, a ono na střechu buchá. Svěd. 1569. Bouchnouti se ? stůl Us. — kam, do čeho. D., do vrat. Us. Někoho do zad. Jg. — se do koho = zamilovati se. Us. — koho po čem: po hřbetě. Bern. — kam, v co. Pokrm v sebe b. = cpáti. Jg. - se = uhoditi se, ošiditi se. Ten se bouchl. Č. — odkuci kam. Bouchá od dubu k dubu. Vz Dub. Č.