Odpora
Odpora, y, f. = odpor. CJB. 391. Když měštěnín sbožie kúpí a čtyři súdy vyvolá a rok a den mine bez otpory (ohne Excindi- rungsklage), tehdy potom viec nemá o to sbožie odpoviedati. Sob. 74. A nebude-li o-ry v tom roce, tehdy to sbožie jmá jemu čisto zůstati bez překazy. Sob. 78. O. jest, když se kdo táhne k věci, na kterou kdo jiný již právo vede, Excindirungsklage. O. z D. Byl-li kdo, ježto by snad právo k dědinám maje o pó- honu, o staném právu, o zvodu, o panová- ních nevěděl, a již vidí skutek netajný, od- hádání zjevné: ještě dvě neděli měj k otpoře. O. z D. Nemá žádné o-ry klásti než ten, ktož móž popřieti a v rok vniknúti. O. z D. Tehdá obviněný o-ry (Einwendungen), ač které má, proti němu polož podlé řádu. CJB. 380. A sloveť o. požádání odvrácení. A jakož požádání skrze o-ru bývá odepřeno neb od- razeno, též o-ra skrze druhé odvrácení bývá poražena. CJB. 389. Cožkoli pak ti čtyři měřiči skrze míru upřímú neb úhelnú zvě- dúce pravdu mezi těmi soupeři pravým ná- lezem neb přátelskú smlúvú uloží, toť má od jich stran bez všeliké o-ry bez poru- šeni býti zachováno. CJB. 305. Ale věděno má býti, že všecky o-ry příslušející proti súdci nebo k jeho soudu ustúpení, mají před odpovědí k žalobě předloženy býti. ČJB. 391. Všecky o-ry prodlevadlné před odpo- vědí k žalobě takéž položeny buďte. CJB. 391. Ostatně vz Odpor.