Odstaviti
Odstaviti, il, en, ení; odstavovati = pryč dáti, ab-, wegsetzen, bei Seite stellen; od prsou vzíti, déle nekojiti, abspänen, abstillen, abgewöhnen. Jg. —co, koho: still, dítě, tele, prasátka. Us. Čas hrady staví, čas je odstaví (zničí). Č. 262. — co odkud: stůl z místa, V., hrnec od ohne, stolici od stolu, Us., jedno od druhého o. V. Někoho od ře- mesla o. = jemu řemeslo zastaviti, odníti. Na Slov. Plk. — co kam: stůl na podlahu, Us., vodu na slunce, Pr. chym., hrnec do po- lice. — čeho: Když u souseda hoří, odstav svého. V., Zk. — co kde, před kým. Zk. — co komu: dítě kojné. Lk.