Odúmrť
Odúmrť, die Caducität. J. tr., Pr. tr., Št. Kn. š. 159., Mkl. Etym. 190. O. = právo vrchnosti v pozůstalosť zemřelých poddaných se uvázati, kteří dětí po sobě nezanechali. Tov. 134. O. = dědictví, které (nyní) spadá na státní komoru, není li dědicův. Blř. Ktož tu o. kúpí; O-ti všecky súzeny býti mají. Vš. 26., 23. Cf. Vš 464., Pal. Rdh. II. 248 , Zř. zem. 463., 695., Tk. VII. 146., Sdl. Hr. I. 16., 144.