Odvésti
Odvésti, odvedu, veď, veda (ouc), vede, veden, ení; odváděti, ěl, ěn, ční; odvoditi, il, zen, ení; odvozovati = pryč vésti, hinweg-, ab-, fortführen, abholen, wegleiten; odraditi, abhalten, abziehen, abführen, abbringen, ab- mahnen; odevzdati, dáti, abgeben, abliefern, übergeben, überliefern, aufgeben; odmítati, zamítati, odpor vésti, widerlegen, ablehnen; dokázati (nevinu), seine Unschuld erweisen, ausführen. Jg. — Hospodin mrtví i živí, do rovu přivodí i otvodí. Bj. -.co: peníze (za- platiti, bezahlen, abführen). Úředník měsíčně odvádí peníze, daň. Jg. Nováčky o. Vodu, Us., dluh, V., činži, úroky, Us., počty, Šm.; křivé nářky, Jg., nevinu o. (dokázati). Trip. -- co, koho na co, do čeho, ke komu, v co (kam), čím. Svědky kolika se uvolíš žalobu uvésti nebo odvésti (widerlegen), to- lika proveď nebo odveď, jinak při svou ztratíš. Kol. 28. Koně do konírny, na stranu, Ros., ke kováři. Us. Záboj otvede je (muže) v úval. Rkk. 7. Otvedechu zmilitka u kamenný hrá- dek. Rkk. 66. A ona toho žádným svědomím neprovedla a ten také žeby žádným svědo- mím toho neodvedl. Vl. zř. 110. Někoho strkem, Řad. stav., postrkem, Us., řečmi o. Tkadl. Nuzností potřeby vinu od sebe od- vedl. V. O. koho na vojáka. Sš. P. 576. To- liko 10 zlatých mu na ty peníze odvedl. Žer. Záp. II. 155. Summu k pokladnici o. J. tr. Práci tovaryšem odv. Us. Někoho na vojnu, k stavu vojenskému o.J. tr. Vodu do kašny, děti do pokoje o. Us. Čím to odvodí (wider- legen)? V. On mé žaloby ničímž neodvedl. Ros. To jsem odvodil (dokázal) úředníky. Půh. ol. 1412. O. koho chytrostmi. Kat. 2957. Koho pod co. Er. P. 174. Dobrotú (zlého) o. = odraditi, aby se nestalo. Št. 57. Vojsko do zimního tábora o.; nováčky k vojenské službě, k jízdě. Nt. Peníze k pokladnici o. Šp. — co, koho od čeho: od bludu, od hanebného života; od předsevzetí někoho o.; o. od sebe žalobu, V., někoho od pokání, Solf., od naříkání. Br. Původ rodu od koho odváděti; slovo od kořene o. Nt. O. od práva, von der Klage listig abbringen. Půh. ol. 1412. O. koho od hřiechu. Št. N. 48. To od čtení žádného o. nemá. Ler. — se, koho čeho: boží služby. Št. Chtě (Vojtěch) liud pohan- ských obyčejův o. Dal. 55. Odvedl se stavu manželského (strhl). Pass. — koho jak od čeho. Lid s pilností od něho odvozoval. V. — co komu (do čeho). Do rukou jsem mu to psaní odvedl. Jg. Odvedl mu peníze, Ros., dluh. V. — co odkud kudy: vodu z rybníka troubou, splavem o.; z hospody koho, Ml., vodu z dolu o. Vys. Z něčí řeči něco odvoditi. Dch. Kůň odvede ti ocas z ruky. Db. — koho kam: za moře, Šm., za dům, za les. — koho za co: za ruku, Us., koho za rekruta. Sš. P. 570. — se s kým. Vyšel k němu a odvedl se s ním na stranu (šli spolu na stranu). V. Odvedl se s ním soukromí. Háj. — kdy. Budou již s neděle odváděti. Us. Dch. — co jak. Pe- níze na hotově odvedli. Žer. L. I. 45. — se proti komu. A tím, že proti dovozující straně se řádně neodvedl = odvodu neučinil. 1452. Odvedl ho mimo nadání bez vůle ot- covy mezi pátou a šestou hodinou po stezce pod skálu, aby nepřátelům ušel. — s adv.: tajně, kradmo. V.