Oháněti
Oháněti, ěl, ěn, ění; ohánívati, wegtreiben, abwehren; fächeln, anwedeln, fächern, be- schützen. Jg. — co, koho: dítě (aby je mouchy neštípaly). Ros. — koho odkud: mouchy se stolu. Rk. — kde. V létě při stole se ohání. Jg. — čím okolo čeho. Pa- licemi okolo sebe oháněli. Ler. — co komu čím : oháněj mu mouchy šátkem. Mřk. — se. Musí se jeden věru oháněti (pracně se živiti). Ros. Bídně, pracně se oháněti. Ohání se jak může. Jg. Má se co oháněti. Vz Chudoba. Č. Letos je sa co oháňat, má sa co oháňat (přičiniti, aby vystačil). Na mor. Zlínsku. Brt. — se čím. Ohání se rukama, když jde. O. se šátkem. Kráva se ohání ocasem. Jg. O. se zuby, nehty = brániti se. Rad. zvíř. — se před čím, sich etwas vom Leibe halten. Dch. O. se před nouzí, před chudobou. Jg. — se s kým. S kravou se ohání = zachází. No- vější.