Ohrada, y, ohrádkaOhrada, y, ohrádka, y, f., čím se co ohrazuje, ohra
zení, plot, hradba, Befestigung, Umzäunung, Verzäunung, Verwahrung, der Zaun. Kdo nějakou ohradu neb plot prolomí. Lom. O. města = val, zákop. Reš. Za ohradou města. Kom. Ohradou město opatřiti. D. Ohrady dělati. V. Přední o. D. O. kamenná. BO. O. lapací, jatka, der Fanggarten, kus lesa ohra
zený, do kterého se divoké svině a lišky lapají, když skrz padáky (Fallthüren) v plotě n. ohradě jdou na vnadu. Šp. — O. — obvod, der Umfang. Město v ohradě svéveliké. V. — O., ohra
zené místo z jakéhokoli úmyslu, das Gehäge, Geschräge, einge-zäunter Ort. O. ovčí (stavadlo), na králíky,D., slepičí, Zlob., k sedání (Turnierplatz),dřevařská (Dch.) nebo na dříví. V ohradědříví míti. Ml. Vejde-li kdo do ohrady chrá-mové (septum templi), zabijtež jej. Bj. — O.,čím se kdo brániti a chrániti může, obrana,der Schutz. Práva jsou za ohradu (ohradou)ctnosti. D. Obec jest každého ohrada, kdožji tupí, minulať jej rada. Dal. — O., omluva,obrana, die Schutzrede, Verteidigung, Ver-wahrung, f., Vorbehalt, m. Osobám váženýmbez vší ohrady a výminky věřeno bývá. Bart.Proto že řečníci horničí pře vedú a někte-rakú o-dú zřejmě ukazují. A to osvědčeníneb ta o. jestiť taková. CJB. 401. Aby semohli opatrovati jakýmikoli ohradami aosvědčováním a tak, jakžby nejlépe se ohra-žovati uměli. Pr. hor. Omluva n. ohrada slušnáspisovatele knížky strany historií. Lom. Po-něvadž žalobce již dávno svými ohradil seohradami, a abychom i my své obrany opa-trněji zřídili. Pr. hor. Klášter se vrátil s touohradou (= výmínkou), že . . . Act. Ferd. — O., lovecký zámek v Hluboké. Vz S. N. — O., něm. Ohrad, ves a) v Opavsku, b) u Ko- lína, něm. Schönweid, c) v Smíchovsku. PL. — O., jm. polí na mnohých místech morav- ských. Kda.