Ohromiti
Ohromiti, il, en, ení; ohromovati = hro- mem, hřmotem atd. zděsiti a omráčiti, jako hromem ohlušiti, niederdonnern, betäuben, bestürzen. V., Jg. — koho. Ohromil jest strach všeliký lid. BO. Všecky je ohromíš, byť byli zástupové. Kom. — koho čím. Hlasem svým nepřátely ohromuje. Br. Mnohé hrůzami a divy ohromil. Ctib. Ohromeni jsúc padením tvým (attoniti). BO. — Kom., Trip. — se na koho čím: řečí = obořiti se. Je- manden andonnern, scharf anfahren. V., Bart.