Ohryzek
Ohryzek, zku, ohryzeček, čku, m., etwas Abgenagtes; zvl. ohryzená čásť jablka, v kte- ré jádra jsou, das Kerngehäuse, der Gröbs. Nechci já tvých ohryzků jísti. Ros. Jablko snědl a o. mu dal. Us. Eva jablko snědla a muži o. dala. Č. 17. Ráno marnotratnost skvostně snídá, v poledne již jen ohryzky jídá. Puch. Za posměch a jako o. a smeti u nich jmini byli.Rváč. Za o. někoho míti. Vz Nemilý. V., Č. Býti komu za o. (před- mětem utrhači. Vz Kleveta). Č. — O., vy- sedlá část chřtánu, Adamovo jablko, larynx, der Drosselknopf, der Kehlkopf, der Kröbs, Adamsapfel. Jg., Rk., Šp. Chřtán skládá se ze čtyř chrupek, z nichž největší ohryzek i vně na krku patrný. Schd. II. 366. Zánět ohryzku. Ja. Vz Chřtán.