Olovo,a,n., olovce, e,olůvko
Olovo,a,n., olovce, e,olůvko, a,n., kov, plumbum, das Blei. O. je kov barvy téměř Čistě šedé, na čerstvém průřezu silně lesklý, velmi měkký, ale málo pevný. Vz více v Šfk. 305., Bř. N. 208., Schd. II. 55. O. šedé, tažné, měkké, velmi těžké, Bř, pálené, rohové, rudné n. surové, tabulní n. deskové, točené, třaskavé, tvrdé, Kh., Nz., čisté, tekuté, ochla- zené, sekané (sekanina), skyslé, Víd. listy, zhuštěné. Ja. Vz Kov. On jest jakožto nad olovo, zlato. St. skl. Boží slovo je těžké jak o. Na Slez. Tč. Lepší funt zlata než o-va deset, Ht. Sl. 210. Zlato přiříkáte, o-vem platíte. Koule. Olovem obliti, D., sletovati, ssazovati, zaliti něco. V. Těžký jako olovo. Prov., Jg.Vz více v S. N., KP. IV. 183., 187., 211. — O. bílé (zastr.) = cín, Zinn, n. Jg., Vys. — O., co z olova jest, u lovců = stře- livo : kulka, broky, Blei. Olovem straší (chce zastřeliti). L. Ta zbraň má silné olovo (je na silnou kulku). Us. Dch. Silné, veliké o. do ručnice; o. se v hlavni usadilo; ta ručnice střílí velikým olovem. Šp.