Opovážiti
Opovážiti, il, en, ení; opovažovati = nasaditi, odvážiti, Preis geben, daran setzen, nicht achten. — co: hrdlo. Koř. Však já tě opovážím (= já ti dám co pro to, já tě asi naučím). Us. u Litomyšle. Bda. — pro co. O. pro vlasť a vynasaditi životů svých. Kram. — čeho. On raději koně svého opovážil, nežby mu se postavil. Grunt. Relac. Všeho toho opovážil. Pref. — se = osměliti se, sich erkühnen, erdreisten, beigehen lassen, sich unterstehen, unterfangen, vermessen, kühn sein; opovažovati, nasaditi, nedbati, v nebezpečenství dáti, wagen, in die Schanze schlagen, Preis geben, daran wagen, nicht achten, aufopfern. Jg. — se čeho (proč): O. se života (pro vlasť, pro zákon). Br., V., Lom., Ler., Har. II. 80., Zk., Bs., J. tr. Smrti se opovážila, aby muže zachovala. V. O. se svého hrdla. V., Skl. 1223. Zb., hrdel i statků svých. Akt. m. Ferd. O. se pomluv lidí; každého nebezpečenství. V., Plác. — se na koho jak. Urputná se na vás jak divoký vichor prchlostí zuřivou zášť opovážila. Sš. Bás. 47. — se čeho kdy. By se byli toho hned při počátku opovážili. Solf. — s inft. Opovaž se to udělati. Us. Opovážila se vzdáti se své povinnosti. V.