Opovrhnouti
Opovrhnouti, ul, ut, utí; opovrci, opo- vrhu, vrhl, žen, ení; opovrhovati, opomítati, zavrhnouti, pohrdati, verwerfen, verachten, verschmähen. V. — co. Bohu sloužiti, jiné všecko opovrci. V. Víru a přísahu svou opo- vrci. V. Mravy a obyčeje svých otcův opo- vrhl. Háj. 62. Opovrz kázeň. V. Dobré svě- domí, Mus., moudrost' o. Mudr. Máš svět opovrci se vší marností. Rad. zvíř. — čím. Opovrhnul tím (= pohrdl tím). Ros. Vším o. Jg. — se — se zahoditi, snížiti, sich er- niedrigen, muthlos sein, niederträchtig han- deln. Jg. — se čeho: všeho práva a řádu = opověděti se, zříci se, entsagen, hintan- setzen. Mus., Ps. o. zští.