Osouti
Osouti, osuji, osul, ut, utí osypati, um-, über-, rund auf-, beschütten. Jg. — koho, co. Osuchu (= osuly) muže dievčí střely. Dal. Neb ho (Žižku) nepřietelé vókol osuli, že rybník té chvíle pust bieše a bez vody. Let. 34. A prut, jejžto květy osuly. Sš.Bs. 192. — co, koho čím: strom hno- jem, Ms., někoho dary, D., kouzly lásky n. krásy o. Puch. Popelem osula svú hlavu. BO. Němečskými mniškami knězě osu. Dal. 78. Velikými sliby ho vsuvše do Uher s sebou potáhli. V. — se, zusammenfallen, stürzen. Zeď se osula = sesula. Jg. Osulo se tam křoví (naselo a vyrostlo). Lom. Osul jsem se po celém těle (1. osypal jsem se; 2. otřásl jsem se, dostal husí kůži, ospenec). U Chocně. Ktk. Dítě se osulo (osýpky se mu vyrazily). Us. — se čím: popelem. L. — Muži sodomští osuli se vůkol toho domu. Zk.