ParonomasieParonomasie, e, f., z řec, hra ve slovech. Rk. Vz Zk. Ml. II. str. 173.; Mk. Ml. 295. P., annominatio. spojitosť dvou nebo více slov od téhož kmene odvo
zených v jedné větě. Růže růžová, ráno ranné, pravda prav- divá. Zpěv. Plovmo plovou. Vz více v KB. 233. P., stejnozvučí. Sš. I. 336.