Péro
Péro (v obec. mluvě: pero. Kts.), a, n., gt. pl. per. P., řec. nreqóv, strněm, fedara, zend. patara, sansk. patra, tedy m. pettro = nástroj k létání, jako fr. pere, mére m. petre, metre. Schl. P. m. ptero, z koř. pet (pbt), řec. pet (nét-???, lítám). Ht. Skupeniny souhl. str. 62. Z koř. pr (ve strb. prati = letěti). Gb. Hl. 146. Pérko, pírko, a, pérce, e, pérečko, peříčko a, n.,pýro, die Feder. Části péra: písk (dutá čásť obsahující duši), ostenek, prapor; veliká a silná péra slují brky; slabá a pružná blízko kůže prachem n. puchem. Jhl. 254. P. (brk) tažené, husí, papouškové, vraní, paví, krůtí, čapí, Š. a Ž., pštrosí, labutí, vypelichané, vraní. Kk. P. ptáku vyškubnouti. Lehký jako pérko. Sych. Nechal po sobě pérka (památky zlého chování). Ros. Zanechal tu pírka (pro- hrál, oškrabal kolečka). Sych. Bez pírka ne- odjedeš (od klevetnic přetřásán budeš). Lom. Vz Peří. — P. k něčemu připravené, Hut-, Kopffeder, f., Federbusch, m. Jg. Klobouk pod pérem. V. Procházeti se po městě pod pěkným pýrem a s dlouhým rapírem. V. Hotovitel ozdobných per. Dch. — P., nástroj ku psaní. P. husí, krůtí, vraní, krkavčí, tenké, tlusté, dobré, špatné, Jg., ocelové, brkové, rýsovací, Kh., mosazné, stříbrné, kostěné, rákosové. Us. O počátcích a zdokonalování per ocelových vz Prm. 1878. č. 4., S. N. Ná- sadka na péro. P. má rozštěp. Péra se dá- vají do peráku, do pouzdra, do pernice. Us. Pouzdro na péra (perák, pernice). D. P. psací, písařské. V. P. dělati, řezati, upraviti, opraviti, rozštípnouti, sříznouti. Kresba, výkres pérem (pérový). Federzeichnung, f. Dch., Nz. Pérem, jehož spoušť či nařezání řezáčkem (nožem) se dělá, píšeme na papíře čistém. Kom. J. 731. Nůž na péra (perořízek). Us. Písk (brk) od pýra. V. Ani pérem netrhl. D. Pořízeno vše ústně, ani pýrem při tom neškrábl. Us. na mor. Drahansku. Hý. Umí dobře zacházeti s pérem (je obratný a zběhlý v psaní a ve spisování). Us. Hý. Něco po někom pérem po- znamenati. Kom. Nemohu pérem vládnouti. Sych. To se nedá pérem vyobraziti, vypsati. Us. Něco v péru zadržeti. V. Kdo vám to do péra povídal? V. K péru mluviti (strč.), Pr.; novější: do péra říkati = diktovati. Nz. Ku péru praviti. Br. To ti dal on do péra. Sm. Ne každému volno, co se na mysl a do péra namane, psáti. Kom. Pérem se živiti — psaním. Us. Nosí p. přes rameno (motyku n. rýč; není velkým pánem. Jg. Jest pastuchou. C). Co napsáno pérem, nevyhladíš toporem. Pk. — P., způsob psaní, sloh, Feder, Schrift, Schreibart, f. Pěkným to pérem psáno. L. Pichlavé, špičaté, ostré péro míti. Us. Šm. — P., věci k péru podobné. P. nebo peří u cibule, Stengnl atd. Pšenice na podzim, když druhé n. třetí pýrko vystrkuje, zválí se válcem. Puch. — Pírka n. nitky u pro- střed květu, stojánky. V. Fäselein, V., Staub- fäden, m. — Pírko, čásť klu rostlinného, ma- linký pupínek na něm, plumula, Federchen, n. Kk. 13. 59. — Perečko = kytice. Slov.Uvädlo z rozmarínu perko. Ht. Sl. 207. Dalamu perečko modrej fialinky. Mor. P. 281. Vilo(děvče) perečko z růže červenej. Ib. 330. Cožesi mi, milá, za perečko dala? Anth. Brt. 81.(Koll.). — Pštrosové péro = kapradí blatné,polypodium filix mas, Farrenkrautmännlein,n. L. — Péra n. pérka rybí = peruť, hřebenna sádech; liší se tedy od ploutví, Fisch-flossen. Jinak p. — kus. Dvě péra tresky,Schwaden, m. Us. — P. u přeslice, Flügelam Würtel; p. u vesla (šíř), das Ruderblatt;p. (ve mlýně): čep s péry, Flügelzapfen, m.Us. — P. v myslivecké řeči = ocas jelení n.zaječí, der Schwanz, Schwaden, Wedel, Pürzel,die Fahne. D. — P. mořské červené, penna-tula rubra, polyp. Frč. 33., Schd. II.543. — P., pružina ocelová, zpruha, zproužka, Feder. P. v hodinkách (ocel kovaný do kotouče za- vinutý). Sedl. Vz Zpruha. P. točité, Sedl., vlasové. Plk. P. u stolu, u dveří atd. Když se na to péro tiskne, otevrou se dvéře. Us. Jest jako na perách (obratný). Us. Záklopa s pérem. Nz. P. pružné, které pružností tlak činí. P. lokomotivy, vz KP. II. 371. P. bicí, Schlag-, podstavní, Stangen-. Jg. P., železná šína ve zhlaví hamru. Hammerseele, f. Us. P. bicí ve verndlovce. Vz Zámek.