Byt
Byt, vz Mkl. Etym. 26. B. = podstata atd. Přirozený b. Bart. 148. Že ot otce po- chodí, to věz, že od otce byt má bez po- četie, neb jest duch věčný, jakož i otec Bóh i syn. Hus II. 197. Jest dvoj b. všake, tě- lesný, duchovný také. Sv. ruk. 7. Mezi filo- sofy slovú (těla nebeská) pátý byt; Země, voda, povětří, oheň, ježto ctyři slovú ele- menty. Tomu, ježto jsem řekl byt, oni říkají essentia. Št. Vz Byť, Bytství. — B. = bytí. B. hmotný, skutečný, Hlv., Boha, světa. Posp. Jim pod sebou bytu dáti nechtěl. Bl. An svět jím v bytu se chová; Kristus všecky věci v byt uvedl; Bez hlavy tělo neobstojí v bytu a životu svém. Hus II. 91., 200., 216. Za starých bytů (časů). Val. Brt. D. 202. = B. = stav atd. Vnitřní b. říře. Šmb. S. II.40. A dal jest jemu jméno, to jest byt, takže jest Ježíš t. j. spasitel. Hus II. 423.Dobrý byt ho polí (pálí). Ostrav. Tč. — B. = obydlí. Ti aby bytu v České zemi neměli. Vl. zř. 559. Má to oznámiti hejtmanu toho kraje, ve kterém ten jistý sedí a bytem jest. Zř. F. L Byty po dědinách. Vz Dědina. Čsk. Byl tam bytem. Bart. — Bytem = stále, ustavičně. Un bytem jezdí. Brt. D. 202. Sedí tu bytem a nehne se dál; Aby člověk bytem na tobě seděl (pořád tě na- pomínal). V Bystersku. Sn. Leží už sídmej měsíc bytem. Mor. Hrb.