Postava
Postava, y, f., zevnitřní způsob věci, zrůst, podoba, držení těla, die Statur, Person, äussere Gestalt, Figur, Taille, der Wuchs, das An- sehen. Jg., Sš. II. 165. Jest dlouhé, krátké,spanilé postavy. Ros. Člověk p-vú nekrátkú.Výb. I. 164. 12. Muž, jehož p. byla pětiloket. BO. Člověk p-vy přirozené, malé, ve-liké, prostřední, složité, zavalité, D., neoby-čejné (obr), V., krásné, Háj.; dívka p. číplé,Har.; p. těla přímá, nenucená, nucená, šikmá,rovná, ku předu nahnutá n. sehnutá, do zadunahnutá, Šp., obrovská, Us.; p. s ručnicí narameně (vz Karabina). Rf. Ale tak jest dobřepod p-vú vína pravé tělo boží jako v oplát-kové p-vě. Št. 213. Na věku i postavě zrůstbráti. V. Prostřední p. nejlépe jest v míru.Kom. Visí tam obraz děda v jeho vlastní po-stavě. Har. — O příslovích, týkajících se p-vytěla, vz Tělo. — P., tváření, posuna, posu-něk, die Geberde, Miene. P-vu moudrou nasebe vzíti. Mudr. P-vy smutné. Us. Rytieřvěrné p-vy, Kat. 3146, smutného líce. Alx.Rytíř smutné p-vy. Us. Hý. — P., podstata,das Wesen, die Beschaffenheit, Natur. Kdochce nemoc hojiti, musí lidskou p-vu znáti.Berg. Najhoršie nepřietelé jsú, ježto ztichamluvie řeč sladkú, jakoby smutek měli nasrdci, a jsú však jinačejšie p-vy. Tkad. I.48. Vz Podstata. — P. včel, postav včel =voštiny, das Bienengewirk. D. — P. sukna,vz Postav. — P. v geometrii: odvrácená, pra-videlná, přímá, průsečná, rovnoběžná, zá-kladní. Nz. — P. ve vojenství, postavení,die Stellung. Na nepřátelské p-vy udeřiti.Cvč. ve zbr. 5.