PřirozenýPřiro
zený ; přiro
zen, a, o. — P., ku pře- dešlému naro
zený, hinzugeboren. P-ný (co- gnatus) zabitého zadáví ho. BO. A při tom bieše Amfimachus z jeho synóv přiro
zených najmilejší. Výb. II. 145., Troj. — P., ro-
zený, naro
zený, od naro
zení, geboren. P. Francouz, přítel (pokrevný). V. P. básník. Nz. Všichni, kdož jsou p-ní zemane země. O. z D. — k čemu. Páni, k zemi p-ní, jsú pod králem. Št. N. 91. — P., za času Št. = ro- dící, plodící, zeugend, gebärend. Vz Bdl. Obr. LS. 58. — P., vro
zený, co se rodí s tvorem, něčemu vlastní, přiro
zený, ange- boren, natürlich, von Natur. P. vada na těle, povaha, vlastnosť, láska rodičů k dětem, vlhkosť země, hřích (dědičný), obyvatel, řeč, jazyk, studnicí!, V., vtip, náklonnosť, S. N., křehkosť lidská, Sych., dar, D., hlad, po- vinnosť, následky, náboženství, trest, pán, úd (stydký), nemoc, Jg., básnictví, pravda. Us. P. právo, jus naturale, vz Právo; pečeť n. díl (který některému členu rodu náleží), vz Rodný; erb, das Geschlechtswappen; šlechtictví, milostivost! panovníkova. J. tr. P-ným během se světa se odebrati. V. P. díl od otce mateře jsem mu popustil; Dávám jemu vinu z svého pravého roze- ného dílu od svého otce na hradu. Půh. II. 401., I. 371. To běh p. s sebou nese. U Sol- nice. Během nepřiro
zeným se to stalo. Dch. Přiro
zenou smrtí sešel. Jg. Vyjdeš pro p-nou potřebu (na stranil). BO. Králi pánu svému nejmilostivějšímu ? koruny české dědici p-nému. O. z D. Kdež z tohoto obojího práva, přiro
zeného i psaného, lidé múdří brali jako ze studnice hluboké. Zř. F. I. A. 1. Lidem jest přiro
zené toho žádati. Kom. P. působnosť, dědic. J. tr. — k čemu. Jsa p-
zen k království, v nedostatce zhasne. BO. — P., původnímu způsobu přiměřený, bez proměny vnější, uměním a nucením nezji- načený, natürlich. P. vývoj lidstva; Nebyl oblesk duše p., jímž ozářela tvář jeho; Ve svátostech k živlu p-nému se milosť boží pojí. Sš. I. 63., Sk. 73., J. 83. (Hý.). P.. řada číselná; p. logarithmy. Stč. Alg. 2., 72. P. člověk. Tak zhruba teše, až se p. člověk před tím děsiti musí. D. Prov. P. země (patria). BO. P. způsob jednání, svoboda, zákon, soustava rostlin, posloupnost!, dítě (nemanželské), bratr (vlastní) díl, den (od východu až do západu slunce), rok (od jara do jara, nebo od podzimku do podzimku); p. léta mající (zletilý), vlasy, barva tváři (nelíčená), víno, postava (nenucená), sloh (nekroucený, neumělý), Jg., léčení. S. N. Hra jeho jest přiro
zená. Us. — P., na přírodu, na moc ve věcech působící vztažený, natür- lich, Natur-. P. úkaz, kouzla. Jg. Mluví o běhu přiro
zeném. Br. — P., ku přírodě jakožto souhrnu všech věcí náležející, na- türlich, Natur-. Komnata přiro
zených věcí (přírodovna), Sych., umění p. (fysika). Známosť věcí přiro
zených. D. Obraz p. — P., uro-
zený, wohlgeboren, zastr. Jir., St, skl. 2. 209. Přírozevřený, subdivergens. P. křídlo. Rostl.